Je tomu přesně měsíc, co se mi do rukou dostala horká novinka mezi bezzrcadlovejma foťákama, vlajková loď Fujifilmu, všemi opěvovaný a mnou vytoužený X-Pro2!
Díky Romče Jokelový mi ho pujčili z Fuji na celej tejden na otestování a to dokonce se třemi objektivy – XF 16 f1.4, XF 35 f1.4 a novinkou XF 35 f2.
Jak se mi s touhle sestavou fotilo? Co mě na tom bavilo? Co mě naopak štvalo? To vše a možná něco víc si můžete přečíst v následující recenzi. Nečekejte ale žádný laboratorní testování, technický data a fotky testovacích terčíků. Tyhle věci mě nebaví, je pro mě totiž důležitý jak se mi s foťákem fotí v reálu a ne někde v laborce:)
Abych to neuspěchal, bylo by asi vhodný vám říct, jak to všechno začalo. Asi před rokem a půl jsem viděl u kamaráda jeho X100 a asi to znáte všichni, nebo aspoň doufám většina z vás – byla to prostě láska na první pohled. Krom krásnýho retro designu mě hodně bavila kvalita fotek a celkově mi focení s touhle krabičkou přinášelo spoustu radosti, a tak jsem byl okamžitě lapen a nakažen Fuji virem:). Měla v tom svou roli i trocha sentimentu, protože můj první digitál byla falešná EVF zrcadlovka Fuji S9500, která už nějakou dobu dělá (doufám) radost dětem v Africe, kam jsem ji poslal prostřednictvím Centra Narovinu. X100 se u mě ohřála jen chvíli a pak musela zpět k Davidovi. Nicméně za několik měsíců se mi povedlo našetřit pár peněz a souhrou náhod jsem si konečně pořídil vlastní X100, kterou jsem koupil od skvělý fotografky Illy Wonky! Od tý doby tahám tenhle parádní foťák všude sebou, fotím s ním takřka neustále a FF Canon používám už jen na focení zakázek.
X-Pro2 jsem měl půjčený na týden, během kterýho jsem mu protáhl perka na Ostravskym Majálesu a 2x při focení skvělých mimů Aničky Kukuczkové a Vojty Svobody.
Abych řek pravdu, X-Pro2 jsem si vyzvedl v pondělí, ale čas byl jen na hodně letmý seznámení, nastavení pár základních parametrů v menu a šup rovnou v úterý na focení.
Jedna z prvních věcí, která mi na X-Pro 2 nesedla, bylo právě menu fotoaparátu. Sice oproti starším modelům je to velkej krok kupředu, ale pořád mi oproti Canonu přijde dost zmatečný, některý nastavení jsou zbytečně schovaný v podsložkách apod. Je to ale hodně o zvyku a taky je fakt, že když si jednou člověk celý X-Pro 2 nastaví k obrazu svému, tak už se v tom zas tak moc vrtat nebude.
Obecně je ovládání X-Pro2 bezvadný. Jsem zvyklej fotit pouze na manuální režim a s fujinou to jde tak nějak samo. Na clonu, čas i ISO jsou samostatný otočný voliče a tak je ovládání foťáku dost intuitivní, pohodlný a hbytý. Jako obrovský plus vidím zobrazování reálný expozice v nádhernym elektronickym hledáčku. Už žádný nástřely expozičních hodnot a následný dolaďování!! Jak mám exponováno, tak to rovnou vidim! Musím říct, že tohle je hodně skvělá a návyková věc!
Jako první focení jsem měl dohodnutou session s kamarádkou a skvělou mimkou Aničkou. Požadavky na mě byly jasný, pár civilních portrétů, pak něco stylizovanýho s divadelním nalíčením a na závěr pár momentek z nácviku představení. S Aničkou jsem fotil už několikrát a tak mi bylo jasný, že to bude legrace:) V recenzi je jen pár fotek na ukázku. Celou galerii z focení s Aničkou si můžete prohlídnout TADY.
Jak už jsem psal, měl jsem pujčený tři objektivy. XF 16 f1.4, XF 35 f1.4 a novej XF 35 f2 (čili 24mm a 50mm ohnisko po přepočtu na FF). To jsou dvě ohniska, na který jsem zvyklej a fotím s nima většinu fotek. Snažil jsem se taky porovnat v praxi objektivy 35 f1.4 a 35 f2, ale to uplně tak nevyšlo. Důvod byl jednoduchej. 35 f2 mě natolik nadchla, že f1.4 verze nakonec zůstala po většinu focení v batohu. Optická kvalita mi přišla velmi podobná, ale 1.4 verze má subjetivně horší (pomalejší) autofokus, při ostření si několikrát přeostřovala a v objektivu to tak divně hrkalo. Navíc 35 f2 je taková krásně malinká, má tichej AF motor a utěsnění proti nepřízním počasí, stejně jako tělo X-Pro2, prostě ideální kombinace!
Při focení venkovních portrétů jsem neměl pochyby, že bych narazil s X-Pro2 ne nějaký problém, o to víc jsem se těšil na focení s divadelním svícením a pohyb.
Musím říct, že když X-Pro2 porovnám s mojí X100, nebo dokonce s X-Pro1 a X-E1, které jsem měl před rokem z Fujifilmu taky pujčené, je to nebe a dudy. X-Pro2 má konečně autofocus, který se rychlostí a přesností dost blíží profi zrcadlovkám a s mým Canonem 5DmkII je v běžných světelných podmínkách v podstatě srovnatelný. Velký plus je množství, rozmístění a přesnost ostřících bodů - takže jsem nemusel spoléhat jen na středový křížový, tak jak jsem tomu zvyklý z Canonu 5DmkII. Navíc výběr ostřících bodů je díky mini joysticku bleskový a divím se, že Fujifilm s něčím takovým přišel až teď. Co bych já osobně uvítal, by byla větší tuhost joysticku, ale je to o zvyku.
První photo session s X-Pro2 dopadla nad očekávání dobře a Fujinu jsem si i s objektivy XF 16 a XF 35 f2 naprosto zamiloval. Jediná věc, která mi vyloženě vadila byl vodorovný černý pruh na horní straně elektronického hledáčku. Díky tomu, že mi při svícení divadelníma světlama totálně splýval s černým sametovým pozadím, jsem měl ze začátku - než jsem si toho všiml, dost fotek komponovaných nahoře "natěsno", nebo lehce oříznutých. Zase jde o věc na kterou se dá zvyknout, ale při focení jsem z toho byl poměrně dost rozhozenej.
Zatím mě na X-Pro2 zaskočilo jen pár drobností a já jsem se nemohl dočkat až ho o dva dny později pořádně prověřím během reportáže na Ostravském Majálesu! Navíc se pro mě jednalo o první komerční zakázku, kterou jsem hodlal nafotit na Fujifilm!
Industriální prostředí, světlo jen z pouličních lamp nebo ze stánků z občerstvením, různě velká a nasvícená pódia. Prostředí ve kterém se cítím jako ryba ve vodě! Ale co na to fujina?! Galerii fotek z Majálesu si můžete prohlídnout TADY.
I když jsem většinu fotek z Majálesu vyfotil na X-Pro2, v některých situacích jsem zkoušel fotit podobný záběry i na můj Canon 5DmkII s objektivem 24 f1.4. Přeci jen, porovnání toho, jak si fujina povede proti 5D na který jsem zvyklej mě zajímalo nejvíc. Situace, kde X-Pro2 vedlo a totálně mě překvapilo, bylo focení takřka ve tmě. Když mě zastavily dvě slečny, jestli bych jim neudělal fotku, trochu mi zatrnulo. Byli jsme totiž zrovna dost daleko od nějakýho kloudnýho osvětlení, kolem nás tma a blesk jsem u sebe neměl (v podstatě s ním ani moc nefotim). Nicméně jsem to prostě prubnul, ISO narval na 6400, clonu na 1.8 a čas mi vycházel 1/4sec. Poprosil jsem holky ať se moc nehejbaj a modlil se aby X-Pro zaostřilo, protože mi bylo jasný, že v týhle tmě bych s 5D měl docela velkej problém. Dost nervozně namačkávám spoušť, AF se maličko projíždí, nicméně obdelníček AF bodu se zazelená, domačkávám a fotka je na světě. Jo! Jak můžete vidět níž, Fujina nezklamala!:)
Když už píšu o focení v nedostatku světla, bude vás zajímat obrazová kvalita a množství šumu. To jsou právě jedny z vlastností, který mě na foťácích od Fujifilmu baví nejvíc a u X-Pro2 to platí dvojnásob. Snímač má obrovskej dynamickej rozsah a fotky, který z něho lezou jsou prostě krásný a plný detailů. Je vidět, že Fujifilm má velkou tradici a hlavně zkušenosti s produkcí kinofilmů a je naprosto perfektní, že do svých foťáků dává softwarový emulace známejch kinofilmů jako Provia, Astia, Velvia, Classic Chrome nebo nově BW Acros. Z výslednejch fotek je cejtit analogovej nádech (kterej já teda ještě trochu podporuju při post-processu). Ubírá to fotkám na sterilitě a dodává jim to takový specifický kouzlo. Tim se dostávám i k hodnocení šumu. Jasně, vždycky tam nějakej bude, ale jeho množství i na ISO 6400 je na skvělý úrovni a myslim, že když člověk potřebuje tu fotku prostě udělat, tak se nemusí bát tam natočit i ISO 12800. Šum, který produkujou fuji snímače je totiž pěknej!!! Žádný hnusný barevný/červený artefakty jak na mym Canonu 5DmkII. Šum na fujině je prostě takovej krásně kulatej a vzhledově se podobá kinofilmovýmu zrnu. Za mě mega plus!
Ještě bych rád zmínil jednu věc co se ISO týče. Volič, kterým se hodnoty ISO nastavujou. Je integrovanej do voliče hodnot času závěrky. Stačí nadzvednout otočnej volič, pootočit na požadovanou hodnotu a pustit, aby se volič zase zaaretoval. Princip vychází ze starejch analogovejch foťáků a je to skvělý. Žel do chvíle, kdy člověk potřebuje bleskově změniť ISO třeba z hodnoty 200 na 3200 nebo výš. Na jedno otočení se mi to nikdy nepodařilo a docela to zdržovalo. Spíš bych asi uvítal samostatnej volič, tak jako je to na modelu X-T1.
První část křtu ohněm měla X-Pro zdárně za sebou, další jí ještě čekaly! Na koncertech, kor tam, kde jsou velký stage, je osvětlení dost často pro fotografy náročný. Neustále měnící se světla, jejich barvy, dost silný protisvětlo. Do toho všeho muzikanti, kteří málokdy postojí na jednom místě. A tak jsem se na 5D, který nemá nějak skvělý AF naučil způsob focení, kdy jsem díky citlivosti spoušti schopnej udělat 2 fotky v sekvenci. Čili nemusím fotit na jednotlivý snímky, ale zároveň nefotím ani na plnou sekvenci, kdy to tam lítá 3,5sn/s dokud se nezaplní buffer 5Dčka. Má to velkou výhodu v tom, že při dynamickym pohybu muzikanta ho zachytim v té pozici, ve které chci, navíc s pojistkou druhého snímku, kdyby přeci jen uhnul a zároveň jen tupě nedržim spoušť a neposlouchám cvakání závěrky při zběsilym sekvenčnim focení. Taky se mi takhle prostě nestane, že by se mi zahltil buffer při ukládání fotek na kartu - čímž bych moh přijít o pěkný záběr.
A tady se dostáváme k prvnímu vážnějšímu problému, kterým mě X-Pro2 slušně řečeno hodně štvalo. Zkoušel jsem výše popsanej způsob praktikovat i s fujinou, nicméně neúspěšně. Ať jsem mačkal spoušť sebecitlivěji, jen jsem ji zmáčkl a zase ihned pustil, fujina si i tak prostě potřebovala dofotit celou sekvenci fotek. Ok, nebyl by to zase takový problém, kdyby ovšem X-Pro2 nemělo v podstatě ihned po tom zaplněný buffer a stíhalo fotky na kartu zapisovat. Jasně, někdo může podotknout, že bych měl používat ty nejrychlejší karty. V X-Pro2 jsem měl kartu se zápisem 40MB/s, což není zrovna nejrychlejší, nicméně některé staré CF karty k 5D mám o dost pomalejší, ale s takhle zahlceným bufferem jsem se nikdy nesetkal. U X-Pro2 to prostě znamenalo, že si foťák fotky přechroupával, nedalo se s ním dál fotit a zatím utíkaly drahocený sekundy a záběry. Abych se tohodle vyvaroval, nezbylo mi tedy nic jinýho než se vrátit zpět k single-shot módu, který mi na druhou stranu k fujině sedí víc - holt jiný foťák, jiný přístup k focení.
Další věc se kterou jsem se trochu potýkal bylo focení v silnym koncertnim protisvětle. V Situacích, kdy se 5D chytalo docela v pohodě (i když to stálo maličko přemlouvání) si autofocus u X-Pro2 jezdil tam a sem a ne a ne se chytnout. Nejdřív jsem z toho byl hodně rozmrzelej. Když to ale vezmu z druhý strany, pokud se AF u X-Pro2 chyt i v tak náročný světelný scéně, fotka byla většinou zaostřená dobře. U 5D i přesto, že jsem fotku vyfotil i tehdy, když fujina tápala, byl ale větší odpad - fotky na 5D byly prostě často proostřené.
Uplně poslední věc, která mě trošku rozhodila a kterou je dobrý zmínit je slabá kapacita akumulátoru. Je to neduh všech fuji foťáků. Elektronickej hledáček prostě žere baterky jak šílenej. Na baterku v 5D i po 4 letech hodně intenzivního používání jsem schopnej fotit svatbu od rána do pozdní noci a udělat hodně přes 1000 fotek. Na Majáles s X-Pro2 jsem spotřeboval za cca 6h focení 2,5 baterky. Je ale fajn, že aku z fuji jsou malý a není problém se předzásobit větším počtem nabitejch kousků. Nicméně si myslim, že i tak by bylo fajn, kdyby na tom inženýři ve Fujifilmu trochu mákli a výdrž aku podstatně vylepšili, aby pak člověk nemusel neustále hlídat stav dobití a měnit baterky jak na běžícim páse.
Jako poslední focení Fuji týdne mě čekala session opět s Aničkou a tentokrát ještě s jejím mim kámošem Vojtou. Potřebovali nafotit pár promo fotek z jejich představení Absurditky. Galerie fotek najdete TADY.
X-Pro2 teda opět čekalo focení ve tmě s divadelním svícením. Což znova zvládlo na výbornou!
Tím se dostáváme k závěru, kde by bylo asi dobrý si to tak nějak zhrnout.
Začnu teda věcma, který mě na X-Pro2 štvaly:
- snadná zahltitelnost bufferu a s tím spojená rychlost, nebo spíš pomalost foťáku při ukládání fotek, hlavně při focení na sekvenci
- horší autofocus v silnym protisvětle
- slabá výdrž akumulátorů a ne uplně přesnej ukazatel akutálního dobití
- ovládání voliče ISO
- docela nepřehledný menu
Co mě na X-Pro2 bavilo?:
- nádhernej retro design
- rozměry a hmotnost - konec bolavejm zádům z tahání těžký techniky!
- parádní EVF/OVF hledáček
- zobrazení záběru v EVF hledáčku dle aktuální expozice
- ovládání pomocí manuálních voličů na těle a objektivech
- manuální otočnej volič hodnot ISO
- obrazová kvalita - dynamický rozsah, kvalita fotek, specifický podání barev, úroveň množství šumu a jeho vzhled
- emulace klasických kinofilmů a s tím spojenej vzhled fotek blížící se analogu
- skvělej pro-zákaznickej přístup značky a komunita okolo Fujifilm foťáků
I přes pár věcí, který bych si na X-Pro2 přál jinak, u mě pozitivní dojem nakonec převažuje, už jen kvuli tomu, že fotit s Fuji je prostě trochu jiný. Odemě to vyžadovalo změnit trošku přístup k focení v některých situacích, ale hlavně jde o to, že fotit s Fuji s sebou přináší jeden dost důležitej faktor - radost z focení! Věřim, že kdybych s X-Pro2 fotil každej den, postupně si jeho neduhy vychytám k mojí spokojenosti a stali by se z nás bezvadný kámoši, stejně jako jsem s mojí starou Fuji X100, na kterou nedám dopustit!